Kolega z redakce si loni na podzim vzal na třídenní cestu do Vídně starou powerbanku, kterou koupil ještě v roce 2019 — spolehlivý kus, co dosud dobil telefon třikrát za sebou bez reptání. Notebook do ní zapojil na nádraží, čekal, že za hodinu bude mít aspoň polovinu baterie zpět. Po hodině přibylo pět procent. Powerbanka svítila zeleně, kabel byl v pořádku, port USB-C seděl — jenže ta stará krabička uměla nabídnout maximálně 18 wattů, zatímco notebook si o dobití řekl o 65. Zbytek prostě chyběl.
Co se za posledních pět let změnilo v nabíjení
USB-C se mezitím proměnilo z konektoru na univerzální napájecí sběrnici. Standard USB Power Delivery 3.1 přinesl takzvaný Extended Power Range, který umožňuje přenášet až 240 wattů přes obyčejně vyhlížející kabel — to je výkon, který by před deseti lety odpovídal malé stolní nabíječce, nikoli něčemu, co se vejde do kapsy. Notebooky Apple, Dell nebo Lenovo dnes běžně žádají 65 až 100 wattů, herní notebooky si řeknou i o 140 a víc. Telefony na tom nejsou o moc skromněji: Samsung Galaxy S24 Ultra zvládne 45 wattů, iPhone 15 Pro kolem 27, a levnější Xiaomi či Poco modely s technologií HyperCharge si dokážou vzít přes 67 wattů za pár minut.
Problém je v tom, že powerbanky se do letoška prodávaly hlavně podle kapacity v miliampérhodinách, ne podle skutečného výkonu, který dokážou vydat. Krabička s nálepkou 20 000 mAh mohla stejně dobře nabídnout 10 wattů jako 100 — číslo na obalu o tom nic neřeklo. Dnešní generace se konečně prodává i podle wattů, ale spousta lidí si stále kupuje starý model z výprodeje, protože kapacita vypadá lákavě, a pak se diví, že notebook nabíjí pomaleji, než kdyby ho nechali v šuplíku.
Proč stará powerbanka novému notebooku prostě nestačí
Vysvětlení leží v samotném vyjednávání mezi zařízeními. Když připojíte notebook k powerbance, obě strany si elektronicky domluví, kolik napětí a proudu si mezi sebou pošlou — a powerbanka vždycky nabídne jen to nejvyšší, co umí, ne to, co notebook potřebuje. Starší modely s USB PD 2.0 se typicky zastaví na profilech 5V/9V/15V/20V při proudu do 3 ampérů, což dá dohromady maximálně 60 wattů, a řada levnějších kusů z roku 2020 a starších dokonce jen 18 nebo 30 wattů. Notebook si sice o víc řekne, ale powerbanka na to jednoduše nemá odpověď, a tak nabíjí pomalu, nebo se u náročnějších strojů spokojí s tím, že jen zpomalí vybíjení baterie, aniž by ji reálně dobíjela.
Tady přichází ta nečekaná zápletka, kterou většina recenzí přehlíží: i powerbanka s dostatečným výkonem na štítku dokáže selhat kvůli kabelu. Levné USB-C kabely bez takzvaného e-markeru jsou certifikované jen do 60 wattů bez ohledu na to, co dokáže zdroj i spotřebič — nad touto hranicí prostě odmítnou přenést víc energie, a některé notebooky z bezpečnostních důvodů odmítnou nabíjet vůbec, pokud vyjednávání selže. Kupujete si tedy powerbanku PD 100W, doma vytáhnete starý kabel od telefonu z roku 2021, a výsledek je stejný, jako kdybyste měli deset let starou krabičku.
Na co si dát pozor při výběru
- Skutečný výkon v konkrétním portu, ne maximální výkon celé powerbanky — u modelů se dvěma porty PD se často výkon při současném nabíjení dvou zařízení dělí, takže z uváděných 100 W zůstane na notebooku jen 60.
- Kabel s e-markerem certifikovaný na 100 W nebo 240 W podle EPR, ideálně ten, který výrobce dodává rovnou v krabici.
- Kapacita v miliampérhodinách přepočtená na wattodhodiny — pro let letadlem platí limit 100 Wh bez povolení aerolinky, což zhruba odpovídá kapacitě 27 000 mAh při napětí baterie 3,7 V.
- Podpora PPS (Programmable Power Supply), pokud dobíjíte telefon Samsung nebo Google Pixel s rychlonabíjením nad 25 wattů — bez ní telefon nabídnutý výkon nevyužije, i když powerbanka PD zvládá.
Vyhněte se modelům bez jasně uvedeného výkonu na jednotlivých portech — pokud výrobce napíše jen souhrnný výstup „max 100 W" bez rozpisu podle konektorů, ve skutečnosti to často znamená, že jediný port takový výkon zvládne a zbytek je výrazně slabší.
Praktické zkušenosti z letošního testu
Redakce letos půl roku střídavě používala tři powerbanky různých cenových kategorií při práci mimo kancelář — na cestách vlakem, v kavárnách bez zásuvky i na dvoudenní služební cestě bez přístupu k elektřině. Základní model s výkonem 20 W a kapacitou 10 000 mAh za necelých osm set korun zvládl spolehlivě dobíjet telefon, ale u notebooku Lenovo ThinkPad s požadavkem 65 W dokázal jen zpomalit vybíjení při běžné kancelářské práci, nikdy ne skutečně nabíjet. Střední model Anker s PD 100W a kapacitou 25 000 mAh za necelé dva tisíce korun dobil notebook z nuly na osmdesát procent za necelou hodinu a půl, což odpovídalo i nabíjení ze standardní síťové nabíječky. Nejdražší testovaný kus, Ugreen s duálním PD výstupem a kapacitou 30 000 mAh za necelé tři tisíce korun, dokázal současně nabíjet notebook i telefon, ale výkon na notebookovém portu klesl na 65 W, jakmile byl aktivní i druhý port — což notebooku stačilo, ale u náročnějšího herního stroje by to znamenalo citelně pomalejší dobíjení.
Zajímavé je, že cenový rozdíl mezi středním a nejdražším modelem nekorespondoval s reálným přínosem pro běžného uživatele. Testující nakonec preferoval střední kategorii i pro pracovní cesty, protože kombinace ceny, výkonu na jednom portu a hmotnosti kolem 480 gramů vyšla nejvyrovnaněji. Nejdražší model nabízel druhý plnohodnotný výstup navíc, ale to je výhoda, kterou většina lidí cestujících s jedním notebookem a jedním telefonem z velké části nevyužije.
Který model letos dává smysl
Pro člověka, který nosí s sebou hlavně telefon a tablet, stačí powerbanka s výkonem 30 až 45 wattů a kapacitou kolem 10 000 mAh — vyšší investice do 100W modelu se v tomto případě nevyplatí, protože telefon takový výkon stejně nikdy nevyužije. Pro toho, kdo pravidelně pracuje na notebooku mimo kancelář, dává smysl sáhnout po modelu s garantovaným výstupem 65 W a víc na jednom portu, ideálně s kapacitou nad 20 000 mAh, aby vydržel na celý pracovní den bez nutnosti dobíjet ze zásuvky. A pro rodiny, které cestují s víc zařízeními najednou, je důležitější než maximální watt na štítku rozpis výkonu po jednotlivých portech, protože právě tam většina levnějších modelů nejvíc zklame.
Ceny letos v Česku začínají kolem šesti set korun u základních 20W modelů a sahají po tři až čtyři tisíce korun u kvalitních 100W powerbanek s duálním výstupem od značek jako Anker, Ugreen nebo Baseus. Rozdíl v ceně přitom často není o designu nebo barvě pouzdra, ale právě o kvalitě čipu pro vyjednávání výkonu a o tom, kolik wattů reálně zůstane na každém portu, když je zapojeno víc zařízení najednou — a to je parametr, který na krabici nikdy neuvidíte, dokud powerbanku nevyzkoušíte v praxi.
Mýtus, který se drží i mezi lidmi, co si powerbanky kupují opakovaně
Vyšší watt automaticky neznamená rychlejší nabíjení po celou dobu.
Baterie v notebooku i telefonu přijímá nejvyšší výkon jen v první fázi, zhruba do 60 až 80 procent kapacity — pak řídicí elektronika proud postupně snižuje, aby chemii článku nepřetěžovala, bez ohledu na to, kolik wattů powerbanka teoreticky nabízí. Proto notebook z 20 na 60 procent doběhne za půl hodiny na 100W powerbance, ale z 80 na 100 procent mu i s tou samou powerbankou klidně trvá dalších čtyřicet minut. Výrobci to na krabici nepíšou, protože se to hůř prodává než jedno velké číslo, ale právě tahle vlastnost je důvod, proč recenze typu „nabil notebook za 45 minut" platí jen do určité hranice baterie, ne do plné stovky. Kdo cestuje a potřebuje rychle doplnit jen část kapacity mezi schůzkami, z vyššího watu skutečně těží. Kdo čeká, až notebook nabije naplno k večeru, rozdíl mezi 65W a 100W powerbankou v reálném čase skoro nepozná.
Druhá věc, kterou GaN nabíječky do zásuvky změnily, je otázka, jestli powerbanku vůbec potřebujete, nebo jestli stačí malá síťová nabíječka. GaN technologie umožnila zmenšit 100W nabíječku na velikost krabičky od sirek, takže spousta lidí dnes nosí místo těžké powerbanky jen lehkou GaN nabíječku a spoléhá na zásuvky po cestě — v kavárně, ve vlaku, na letišti. Powerbanka dává smysl tam, kde zásuvka není jistá: v terénu, na dlouhé cestě autem, na akci bez dostatku přípojek. Kombinace obojího, malá GaN nabíječka v jedné kapse a menší powerbanka v druhé, funguje pro většinu cestujících lépe než jeden těžký kus s kapacitou na tři dny bez nabíjení.
Časté otázky k výběru powerbanky pro notebook
Můžu nabíjet notebook powerbankou, která nemá port USB-C, jen starý USB-A? Ne u moderních notebooků s USB-C nabíjením — port USB-A fyzicky neumí přenést protokol Power Delivery, takže i kdyby powerbanka měla dostatečnou kapacitu, notebook z ní bude nabíjet jen přes redukci a velmi pomalu, pokud vůbec. Vydrží powerbanka s PD 100W stejně dlouho jako ta stará s nižším výkonem při stejné kapacitě? Ano, kapacita v miliampérhodinách udává celkovou energii bez ohledu na výkon portu — vyšší watt jen znamená, že tu stejnou energii přelijete do zařízení rychleji, ne že jí bude víc.
A vyplatí se kupovat powerbanku s výkonem vyšším, než jaký notebook vůbec umí přijmout? U běžného kancelářského notebooku s limitem 65 W ne — přebytečný výkon powerbanky zůstane nevyužitý a jen jste zaplatili za těžší a dražší kus, který nosíte zbytečně. Výjimkou jsou domácnosti, kde stejná powerbanka slouží i jako záložní zdroj pro herní notebook nebo pro nabíjení víc zařízení najednou — tam se vyšší rezerva výkonu vyplatí, i když ji notebook sám o sobě nevyužije.